Rozhledna Chalupská Štěpánka

Umístění

Rozhledna je solitérou na mírném vršku 400 m od Chalup, což je obecní část obce Zemětice. Nachází se v 413 m n. m. „na Prantu“ (z němec. „Brant“ – milíř). Ve starších pozemkových mapách je zmiňován místní název „na Brantu“, který se nacházel nad "Poraženým lesem“.

Vznik

Na myšlenku vyhlídkové věže mě přivedl kamarád Matěj Valeš, člen skupiny historického šermu. On a jeho kamarádi sháněli nějakou starou tvrz, zříceninu či hrad, který by mohli získat a postupně upravit do podoby využitelné pro trávení volného času. Jejich přání se časem ukázalo jako nereálné hlavně z finančního hlediska. V té době nás napadla myšlenka postavit si „tvrz“ staronovou. To by nebyl můj brácha (Jirka), aby zůstal v něčem pozadu, naskočil na rozjetý vlak a už jsme se v tom vezli společně. Jako banda svobodných a bezdětných mladíků jsme měli i dostatek volného času.   

To nejdůležitější - vize, byla na světě. Pak stačilo doladit podobu rozhledny, zasadit ji do krajiny, zpracovat projekt, vyběhat stavební povolení, zajistit stavební materiál, finance a pak poslední drobnost - stavbu provést. 

Místo pro ni bylo vybráno na "zelené louce", spíše nad zasypaným lomečkem. Na vršku původně nic nebylo.

Postup stavby

2012 
- "Idea" a následně i vize stavby, spolupráce s Ing. Arch. Petrem Šneberkem, návrhy podoby, následně zpracována studie stavby,
- vyklízení odpadů z dlouholetých navážek v místě budoucí stavby. 
2013
- Projekt pro umístění stavby a pro stavební povolení, vydáno stavební povolení.
2014
- Za pomoci kamarádů a bratra se z "bouraček" v okolí podařilo během dvou let sehnat potřebné cihly a stavební kámen na celou stavbu.
2015
- Výkopy, základy, naskladněný zdicí materiál, otevřena pískovna.
2016
- Zdění hrubé stavby do druhého patra,
- na dětském hřišti vybudování altánu, ohniště, herních prvků.
2017
- Dokončení hrubé stavby, krov + pokládka krytiny,
- na hřišti umístění dalších herních prvků, výsadba ovocných stromů podél cesty na Čelákovy.
2018
- Dozdění posledního patra do sloupového skeletu, vnitřní omítky, dokončení ochozu se zábradlím, dokončení podlah a stropů, hromosvod, osazení oken,
- Jana Valešová postavila polozemnici,
- Richard umístil větrné harfy,
- výsadba lip podél hřiště.
2019
- Vnitřní schodiště, osazení dveřípodstavec pro venkovní schodiště, hrubé terénní úpravy,
- vybudování skluzavkového a bobovacího kopečku, vyhloubení tůně na potoku pod Chalupami.
2020
- Dokončení zábradlí a interiérů, vnější omítky, vybílení interiéru a exteriéru, nátěry dřevěných prvků, - venkovní kamenné schodiště a opěrná zídka 
2021
- dokončení a osazení venkoviho schodiště, dokončení terénních úprav, "kolaudace" v 2022.
 

           Louka kde se rozhledna (dle stavebního povolení z r. 2013) v roce 2015 začala stavět.

 

Výhledy do krajiny

Jihovýchodním směrem hledíme k obci Merklín, k Jahodovému vrchu a Paní hoře, jižně k Švihovské vrchovině s vrchy Tuhošt a Běleč, mezi nimiž je v sedle viditelný až 60 km vzdálený Šumavský Poledník a Debrník, pokračujeme přes Bělýšovský les a Doubravu s jejím stožárem. Dominantní Srnčí vrch stojí v popředí. Jihozápadním směrem navazuje pohoří Šumavy s hřebenovou partií Želivského vrchu, Prenetu, Můstku, Pancíře a Velký a Malý Ostrý. Západně se připojuje z Kdyňské vrchoviny dobře viditelný vrch Koráb se svou rozhlednou, zbytek pohoří Śumavy a Českého lesa je zakrýváno západním směrem vrchovinou nad Holýšovem. Tímto směrem je vidět i kostelík a několik střech v Bukové. Západně vyčnívá vrh Trný. Z nejvyššího vrcholku věže (při otevření střechy) jsou patrné i vrcholky Českého Lesa.

Noční výhledy do kraje ale především na hvězdnou oblohu nejsou řušeny světelným smogem.

                              Výhled do krajiny, zejména Šumava a Švihovská vrchovina (jih).

 

Řešení vyhlídkové věže a historie místa.

Rozhledna připomíná repliku obrané věže. Svou podobou stylizuje základní znaky prvotních obraných věží (hraniční opevnění - Limes). Vychází ze starověkých až středověkých podob obranných věží. Kolem věže je upraven terén, z něhož se po venkovním schodišti vstupuje do 2. patra. Stavební postupy a materiály byly použity moderní, bez dodržení historických technologií s ohledem na finanční a časovou náročnost.

Historické nejstarší osídlení bylo v tomto regionu prokázáno již od nepaměti (viz. naleziště mohyl u Čelákov, hradiště Trný za Čelákovy k Holýšovu). Území je spojeno s ketly a následně slovany, jejich osídlení dalo vzniknout základní sídelní struktuře. Keltové a slované udržovali již v době před naším letopočtem čilý obchodní styk s nejvýznamnějším impériem své doby - s Římany. Na Merklínsku není archeologicky prokázán jejich dlouhodobější pobyt, avšak na území Čech a zejména na jižní Moravě (Mušov) se římské tábory a opevnění dle archeologických nalezišť prokazatelně nacházely. Dále pak v ne příliš vzdáleném Německu se nachází zachovalá hraniční linie - Limes. V území obydleném Kelty, Slovany a Germány docházelo od starověku k čilému obchodnímu styku a ovlivnění kultury mezi Římskou říší a místním obyvatelstvem.

Obec Zemětice je zmiňována již v středověkých písemnostech. Osada Chalupy byla založena daleko později.

Obranné věže jsou hojně stavěny i ve středověku. Stávaly se jádrem středověkých tvrzí a hradů, než mnohé z nich doznaly současné podoby. Nebo došlo k jejich zániku a pak se s nimi seznamujeme jen díky archeologickým nalezištím. Či upadly do zapomnění a na znovu objevení teprve čekají.