Umístění
Rozhledna je solitérou na mírném vršku 400 m od Chalup, což je obecní část obce Zemětice. Nachází se v 413 m n. m. „na Prantu“ (z němec. „Brant“ – milíř). Ve starších pozemkových mapách je zmiňován místní název „na Brantu“, který se nacházel nad "Poraženým lesem“.
Vznik
Na myšlenku vyhlídkové věže mě přivedl kamarád Matěj Valeš, člen skupiny historického šermu. On a jeho kamarádi sháněli nějakou starou tvrz, zříceninu či hrad, který by mohli získat a postupně upravit do podoby využitelné pro trávení volného času. Jejich přání se časem ukázalo jako nereálné hlavně z finančního hlediska. V té době nás napadla myšlenka postavit si „tvrz“ staronovou. To by nebyl můj brácha (Jirka), aby zůstal v něčem pozadu, naskočil na rozjetý vlak a už jsme se v tom vezli společně. Jako banda svobodných a bezdětných mladíků jsme měli i dostatek volného času.
To nejdůležitější - vize, byla na světě. Pak stačilo doladit podobu rozhledny, zasadit ji do krajiny, zpracovat projekt, vyběhat stavební povolení, zajistit stavební materiál, finance a pak poslední drobnost - stavbu provést.
Místo pro ni bylo vybráno na "zelené louce", spíše nad zasypaným lomečkem. Na vršku původně nic nebylo.
Postup stavby
Louka kde se rozhledna (dle stavebního povolení z r. 2013) v roce 2015 začala stavět.
Výhledy do krajiny
Jihovýchodním směrem hledíme k obci Merklín, k Jahodovému vrchu a Paní hoře, jižně k Švihovské vrchovině s vrchy Tuhošt a Běleč, mezi nimiž je v sedle viditelný až 60 km vzdálený Šumavský Poledník a Debrník, pokračujeme přes Bělýšovský les a Doubravu s jejím stožárem. Dominantní Srnčí vrch stojí v popředí. Jihozápadním směrem navazuje pohoří Šumavy s hřebenovou partií Želivského vrchu, Prenetu, Můstku, Pancíře a Velký a Malý Ostrý. Západně se připojuje z Kdyňské vrchoviny dobře viditelný vrch Koráb se svou rozhlednou, zbytek pohoří Śumavy a Českého lesa je zakrýváno západním směrem vrchovinou nad Holýšovem. Tímto směrem je vidět i kostelík a několik střech v Bukové. Západně vyčnívá vrh Trný. Z nejvyššího vrcholku věže (při otevření střechy) jsou patrné i vrcholky Českého Lesa.
Noční výhledy do kraje ale především na hvězdnou oblohu nejsou řušeny světelným smogem.
Výhled do krajiny, zejména Šumava a Švihovská vrchovina (jih).
Řešení vyhlídkové věže a historie místa.
Rozhledna připomíná repliku obrané věže. Svou podobou stylizuje základní znaky prvotních obraných věží (hraniční opevnění - Limes). Vychází ze starověkých až středověkých podob obranných věží. Kolem věže je upraven terén, z něhož se po venkovním schodišti vstupuje do 2. patra. Stavební postupy a materiály byly použity moderní, bez dodržení historických technologií s ohledem na finanční a časovou náročnost.
Historické nejstarší osídlení bylo v tomto regionu prokázáno již od nepaměti (viz. naleziště mohyl u Čelákov, hradiště Trný za Čelákovy k Holýšovu). Území je spojeno s ketly a následně slovany, jejich osídlení dalo vzniknout základní sídelní struktuře. Keltové a slované udržovali již v době před naším letopočtem čilý obchodní styk s nejvýznamnějším impériem své doby - s Římany. Na Merklínsku není archeologicky prokázán jejich dlouhodobější pobyt, avšak na území Čech a zejména na jižní Moravě (Mušov) se římské tábory a opevnění dle archeologických nalezišť prokazatelně nacházely. Dále pak v ne příliš vzdáleném Německu se nachází zachovalá hraniční linie - Limes. V území obydleném Kelty, Slovany a Germány docházelo od starověku k čilému obchodnímu styku a ovlivnění kultury mezi Římskou říší a místním obyvatelstvem.
Obec Zemětice je zmiňována již v středověkých písemnostech. Osada Chalupy byla založena daleko později.
Obranné věže jsou hojně stavěny i ve středověku. Stávaly se jádrem středověkých tvrzí a hradů, než mnohé z nich doznaly současné podoby. Nebo došlo k jejich zániku a pak se s nimi seznamujeme jen díky archeologickým nalezištím. Či upadly do zapomnění a na znovu objevení teprve čekají.
