Vyhlídková věž

Lokalizace

Vyhlídková věž je stavbou solitérního charakteru na nezastavěném vrcholku cca. 0,5 km od sídelního útvaru Chalupy (obec Zemětice) západním směrem. V území obce Zemětice – místní část Chalupy na mírném vršku nad oběma sídly, pomístní název „na Prantu“ (počeštěný „Brant“ – z něm: milíř, starší název z pozemkových map „na Brantu“ s lokalizací „nad Poraženým lesem“)

Výhledy do krajiny

Ze severních zalesněných pahorků Plzeňské vrchoviny je jihovýchodním směrem rozhled k obci Merklínu k Jahodovému vrchu a Paní hoře, jižním směrem přes Švihovskou vysočinu s vrchy Tuhošt, Běleč, Bělýšov, Doubrava a Velký Bítov k dominantnímu Srnčímu vrchu v popředí nad obcí Ptenín a dále jihozápadním směrem podhůří Šumavy s hřebenovou partií Želivského vrchu, Prenetu, Můstku a Pancíře západním směrem a za vrchem Velký Ostrý je zbytek pohoří Śumavy a Českého lesa zakrýváno západním směrem - blíže ležící vrchovinou nad Holýšovem.

Architektonické řešení vyhlídkové věže

Vyhlídková věž má architektonicky a výtvarně připomínat repliku obrané věže ve znamení stopy historického osídlení Českých zemí Římskou říší v období starověku ve stylu hraničního opevnění - Limes Románum a středověkých stavebních postupů obranných věží. Kolem věže bude provedena jako replika na části valů dřevěná kůlová palisáda včetně malé vstupní branky na kůlech v palisádě.
Vizualizace stavby dle stavebního povolení 2013.

Historické osídlení Římany - v stavbou řešených územích, přímo není historicky a archeologicky prokázáno, avšak na území Čech a zejména na jižní Moravě se římské tábory a opevnění nacházelo. V lokalitě docházelo v průběhu věků od starověku k čilému obchodnímu styku mezi Římskou říší a původním obyvatelstvem Kelty, Germány a Slovany.

Podobné stavby jsou stavěny jako obrané věže v raném středověku i po úpadku Římské a Západořímské říše, později se stávali jádrem středověkých tvrzí a hradů, než mnohé z nich v postupujícím středověku upadli do zapomnění.

Aktuality