Pokračování příběhu. 5. 3. po 12 dnech opět vykradli rozhlednu. Tentokrát „vyšší levl“ vylámali dveře a přišroubovanou pokladničku se vstupným dobrovolným vyrvali ze zábradlí a rovnou odnesli celou.
Po minulé krádeži nainstalované minikamery přinesly výsledek. Pachatel byl identifikován, policie zjistila i jeho další „nemalé“ loupeže, pude sedět. Toho mladého člověka znám, nedělám si iluze, že bych někdy od něj viděl nějakou náhradu, i když mu to soud nařídí, čert vem pokladnu a peníze, ale co mě nejvíce mrzí je ta ztráta času, důvěry v lidi a chutě do další práce u rozhledny.
Pro mě ta loupež, znamená zase spousty práce se zabezpečením, nové masivní kování, zámky, investice do kamer...., částečně si za to můžu sám, že lidem důvěřuji a jsem takový „hodný blbec“, když za mnou ten mladík přišel, že ho přítelkyně vyhodila z bytu i se psem a jestli by nemohl u mě na rozhledně nějaký den přespat tak jsem ho na rozhledně nechal, dovezl mu tam vodu a dříví do kamínek, netušil jsem že to využije k obhlédnutí terénu k opakovaným krádežím, je to pro mě poučení.
Děkuji Policistům za jejich práci a čas, nenapadlo mě, že přijedou kromě z obvodu i z kriminálky a psovodi a jak moc a podrobně se budou věnovat zajištění důkazů (pachové stopy, vlákna, otisky, dokonce i genetické vzorky); 3 hodiny mého a jejich času na místě, následně nespočet výslechů, protokolů, práce soudu, pak vězení, to budou ty náklady, které poneseme jako společnost všichni, kvůli jednomu mladému blbečkovi, místo zlepšení prostředí ve školce pro děti platíme hotel pro lumpy.